Geneze mého jména

Možná se divíte, že používám taková slova, jako je Geneze. Nedivte se. Delfína Angua von Überwald, žena (no dobře, vlkodlačice), jejíž jméno nosím, se narodila v jedné z nejaristokratičtějších rodin Überwaldu. No a něco malinko z ní v sobě nosím.

Je tedy jasné, že mí páníčkové mají zálibu v knihách o Zeměploše anglického spisovatele Terryho Pratchetta. Jenomže celá věc byla daleko složitější.

Původně si moji páníčkové chtěli pořídit psa, nikoli fenku. A když přemýšleli o jeho jméně (zrovna našli na Internetu odkaz na pejska Aragorna, který se narodil v den narozenin mého páníčka) říkali si, jaká je škoda, že si nepořídí radši fenku, že ta by mohla být Angua.

Nakonec se to ale semlelo jinak. Z prvního vrhu, kde měli zamluveného pejska, se narodily samé holky. No a já měla jenom dva brášky, takže na moje páníčky jsem zbyla já. A tak začali vymýšlet jméno. Kačenka (dcerka páníčků) chtěla, ať mi může říkat Bendži, že se jí to moc líbí. Jsem ale z prvního vrhu a tak jméno muselo začínat na A. Panička udělala přesmyčku a vznikla Andži. Nato Kačenka přišla se jménem - Angelina, zkráceně Andži. No a páníček prohlásil, že Angue se dá také tak říkat a bylo vymalováno.

Ale přišla komplikace. Panička mojí mamky mi začala říkat Anguška, což se páníčkovi moc nelíbilo. Ale nakonec si zvykl.

A tak jsem Angua ze Slatinského dvora, a říkají mi Andží (asi by se to mělo psát Anjí, ale vypadá to divně) a Anguška. A Angulinda, Andžulinda, naše malá blonďatá princezna, moje šikovná holka, ...

BAF! a Prackou zdar!

Vaše Angua